Jdi na obsah Jdi na menu

Putování po Alsasku 1992

24. 10. 2013

xb.jpeg

No a v létě 1992 jsme vyrazili podruhé. Už jsme věděli, do čeho jdeme, co je nutno zařídit, tak to bylo celé jednodušší. Už byla i předběžně nasmlouvána některá vystoupení, protože na podzim jsme s Jardou Schejbalem do Alsaska ještě zajeli, s propagačními materiály objeli větší města a domluvili vystupování na Koenigsbourgu, čtvrté nejnavštěvovanější památce Francie, ve Štrasburgu a v zábavním parku v Ungersheimu.

Přivítání na hradě v Lichtenbergu

xa.jpeg

Začali jsme v Lichtembergu, kde se odehrálo památné fotbalové utkání, pro které domácí klub naštěstí připravil kbelíky s ledovou tříští, a domluvili jsme si neomezené střídání, neboť teplota dosahovala 35°C. Zápas jsme odehráli v nových dresech, které jsme si pro tento účel z kasy zakoupili.

Foto s naším soupeřem

ca.jpeg

Dresy jsme pak ještě využili při turnaji v německém Kemptonu, s mezinárodní účastí. Tady bych jen zmínil zajímavý úkaz. Na první ročník turnaje v Kemptonu nás kámoš lvan "Bustr" Hněvsa přihlásil, my přijeli a z třiceti týmů skončili na 28 místě, neboť dva týmy nakonec nedorazily. Kupříkladu Italové, které jsme měli ve skupině, byli tak rychlí, že jsme k nim nestačili ani otáčet hlavy, natož běžet. Ovšem večer v občerstvovacích stanech jsme drželi krok s nejlepšími a Čába předvedl jednomyslně schválený nejlepší výkop dne, když podnapilého Jardu Šmankota začal osahávat nadržený bavorský homosexuál. Čába ho uchopil za límec, vyvedl k východu ze stanu a po jeho nakopnutí letěl nebohý gay asi pět metrů vzduchem, dopadnuvše do blízkého houští. Jo a na druhý ročník jsme se přihlásili a nakonec nepřijeli, protože nám do toho skočilo šermování. Jaké bylo naše překvapení, když nám Bustr dovezl pohár za 25. místo, protože tentokrát nedorazilo týmů pět a poháry už byly udělány. Takže paradoxně jsme se umístili lépe v druhém ročníku, na který jsme vůbec nedorazili.

Ale zpátky do Alsaska. Utkání v Lichtenbergu jsme vyhráli 2:1. Vítězný gól dal Ivánek Kolář, který po střídání vydechoval za čárou, a když se kolem něj kutálel míč, nevydržel, vběhl na hřiště a dal gól, který profesionální sudí k údivu všech uznal. Jirka Kleker, řidič našeho autobusu, který jediný z nás fotbal aktivně hrál, dostal tehdy nabídku od místního klubu, ať jde hrát za něj, že mu ve vesnici seženou práci a dokonce mu jeli ukázat dům, který by měl k dispozici. Mohl se tedy tehdy stát prvním profesionálem z našich řad.

Vystoupení ve Štrasburku

cb.jpeg

Část dovolené jsme šermovali na již zmíněném Koenigsbourgu, dostali jsme k dispozici plac, elektrickou přípojku pro zvukaře a vybíralo se do klobouků, což zajišťovaly naše ženy, družky, či přítelkyně. Každý večer v kempu v Sélestatu jsme hromady drobáků třídili na měny jednotlivých států a jednou za dva dny vždy vyslali manažera Jirku do banky, aby pytlíky s roztříděnými mincemi vyměnil za franky. Ještě k Jirkovi. Celý čtrnáctidenní pobyt jsme spali v kempech a naše zkušenost z loňského roku se odrazila i ve způsobu stavění stanů. Loni jsme vyběhli z autobusu, vybrali nejlepší místo a rychle stan postavili. Letos jsme po příjezdu na příslušnou louku, pomalinku vylezli z autobusu, zevlovali, kochali se okolím, pochvalovali si počasí a nenápadně sledovali, kde si stan staví Jirka. Počkali jsme, až zatluče kolíky, teprve potom našli nejdále položené místo od jeho stanu a tam se konečně utábořili. Jeho chrápání totiž nemohl konkurovat ani Čába a to je nějaká třída.

Nákup klobouků Štrasburk

ea.jpeg

Dále jsme šermovali ve Štrasburgu, Colmaru, Mulhousu a dva dny jsme vystupovali ve zmenšenině Europaparku v Ungersheimu. Zde jsme při té příležitosti vyzkoušeli všechny atrakce a poprvé seděli v 3D kině. Zprvu jsme nevěděli jsme o co jde, nakoukli jsme dovnitř, lidé seděli na koberci, kývali se všichni stejně dopředu, dozadu a do stran. Před nimi promítací plátno. Se slovy co to je za blby, jsme si sedli mezi ně a za chvíli se při sjezdu bobové dráhy kývali taky. Tenkrát, kdy v Čechách byl adrenalinovým výkřikem řetízkový kolotoč a létající labutě, byly pro nás atrakce v parku naprostou novinkou.

Z bezdomovcem v Colmaru

x.jpeg

Další atrakcí při pobytu v okolí Mulhousu se pro nás i pro místní obyvatelstvo stal Brůny, kterého v noci štípl do brady neznámý hmyz. Brůnyho jinak naprosto zdravý organismus neměl zřejmě pro tento nečekaný případ vytvořeny žádné protilátky a jeho imunitní, antiotokový systém naprosto selhal. Ráno přišel mezi nás s půlmetrovou bradou a v dalších dnech si musel vytrpět nemístné poznámky na to, že jsme netušili, že s námi šermuje švec z Pyšné princezny, neustálé ujišťování, že mu to sluší a stále opakující záchvaty smíchu.

Koupání v Selestatu

y.jpeg

Dovolená v Alsasku se opět vydařila a my po 14 dnech dorazili v pořádku domů.

bb.jpeg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář